27.1.2017 Rozhovor

Co bys chtěl říci o postavě, kterou jsi hrál?

Jsem rád, že jsem jako svou první divadelní roli dostal Lucenzia. Je mi blízká jak věkově, tak povahově. Lucenzio je mladý student, plný elánu a chutě do života. Ani přes jeho mladí mu však nelze upřít důvtip a cílevědomost s jako míří za svým cílem – získat srdce sladké Blanky. Zdá se, že Lucenzio není charakterově těžká role, přesto i u něj vnímám v průběhu hry jistý vývoj. Je to dáno tím, že se zpočátku vydává za někoho jiného, než kým vlastně je. Teprve později se ukáže, že není jen potulným studentem, ale je to šlechtic z bohaté rodiny. Jeho sebevědomí roste a na konci hry zde již stojí muž a manžel, který dosáhl svého cíle. Je ovšem otázkou, a v samotném závěru to divák může vytušit, zda se dokáže se svou rolí manžela vypořádat stejně úspěšně jako světaznalý a zkušenější Petruccio.

Co tobě osobně přinesla zkušenost s touto rolí?

Především je to první zkušenost s hraním jako takovým. Jak se naučit text? Jak jej přednést divákovi? Jak vyjadřovat emoce? Jak se pohybovat na scéně? To jsou základní věci, se kterými jsem dosud neměl valnou zkušenost a teprve zde, pod vedením režiséra a zkušenějších herců, jsem si je mohl prožít na vlastní kůži. A že to byl skvělý zážitek! V herectví je jistý kus magie. Pokud je herec opravdu dobrý, je schopen něco z této magie předat divákovi. Pokud je to začátečník tak jako já, může tuto magii pocítit alespoň na sobě. A je to mocné kouzlo, které fungovalo během každé zkoušky. Člověk vystupuje ze své všednodennosti a stává se na jevišti někým jiným. Je to skvělý a osvobozující pocit.

Co nového ses dověděl o Williamu Shakespearovi?

Shakespeare, to pro mne bylo vždy velké divadlo – vytříbený jazyk plný vtipu či hlubokých myšlenek. Myslel jsem si, že úspěšně odehraný Shakespeare stojí a padá na těchto atributech. Po premiéře jsem si ale uvědomil, že i když Shakespearův text převedeme do současného jazyka, jeho kouzlo se neztrácí. Stále dokáže lidi oslovit. Shakespeare, zdá se, funguje pořád a je to něco, co nás přesahuje.

Jak bys ohodnotil zkoušení a kolektiv souboru?

Skvělý kolektiv! Je radost sledovat kolegy při hraní a, což pro mne bylo něco nového, také při přípravách na roli. Je to zajímavé, zábavné a inspirativní. Atmosféra v kolektivu je pohodová a tvůrčí. Ega zůstala v pozadí a všichni jsme se snažili především o to, aby hra jako celek dopadla dobře.

Jak bys ocenil diváky?

V době, kdy píši tento text, máme odehráno pouze tři představení. Jak tedy hodnotím diváky, kteří přišli? Byli výteční. Náš pocit z předvedených výkonů se odvíjí od reakcí, které dostaneme z publika. Jsme na divácích závislí, bez nich by to ani nemělo smyslu. Děkuji tedy všem, kteří přišli, smáli se, tleskali nebo nám pomohli v závěru se sklízením židlí v sále, máme z toho radost a vážíme si vás.